Sportovní obuv

Podle ankety zatím největší část našich návštěvníků hledá běžeckou obuv. Jak vybrat tu správnou běžeckou botu jsme si již psali, ale kam jít běhat a jaké zásady dodržovat, aby jste svému organismu prospěli a neublížili o tom si povíme v tomto článku.

Právě jste zabouchli dveře, utáhli tkaničky a vyrážíte, aspoň doufám směrem na nejbližší měkký povrch, nejlépe tedy do lesa na pěšinky. Vždy mě drásá pohled na “maratonce”, které potkávám ve městě klusající po asfaltu, nejčastěji jsou to muži kolem padesátky v extra krátkých trenýrkách s čelenkou na hlavě. Člověk by si řekl, že už by mohli mít tito pánové rozum a zvolit jiný povrch než-li asfalt a beton. I kdyby měli sportovní obuv za tisíce, jejich klouby to nezachrání.

Proč se těmto “maratoncům” tak divím, nejde tak ani o to, že mají zjev lehce modernizovaného a vytuněného Emila Zátopka, ale o to, že ani maratonci netrénují na asfaltu, kdyby tomu tak bylo, končila by jejich kariéra 5 let poté co začala. Páteř a klouby člověka nejsou stavěny na běhání po extrémně tvrdém povrchu, vždyť ten lidstvo provází teprve stovku let. Pro člověka stejně jako zvířata je přirozený udusaný podklad, který má tendenci lehce pružit, nikoli klást houževnatý odpor.

Pokud jste si tedy právě pořídili běžeckou obuv s cílem být fit a utužit své zdraví, případně redukovat nějaké to kilo navíc, doporučuji zvolit lesní pěšiny, krátce střižené travnaté plochy, cesty sypané pískem nebo drobným štěrkem. Vhodné jsou také atletické ovály z tartanu, škvárové nebo z antukové, rozhodně na nich ušetříte své klouby a páteř zbytečných otřesů.

Pokud bydlíte na sídlišti a k terénu výše popsanému to máte nějaký kilometr, využijte tuto trasu ke svižnější chůzi a protažení celého těla, běh si šetřete až na povrch, který bude šetrný k Vašim kloubům a páteři.